Je článek přídavné jméno? 7 faktů (Přečtěte si nejdříve)

'Je článek přídavné jméno?', to je otázka, kterou se budeme zabývat v tomto článku. Odpověď na výše uvedenou otázku najdeme pomocí různých příkladů a faktů.

'A', 'an' a 'the' jsou tři články v anglickém jazyce a gramatice. Články jsou slova, která se používají k zobrazení obecné povahy nebo specifické povahy podstatného jména. Přídavná jména jsou slova, která modifikují pojmenovací slova (podstatná jména nebo zájmena) jejich úpravou, kvantifikací nebo kvalifikací.

Kdy je článek přídavné jméno?

Článek je přídavné jméno, pokud je umístěno nebo umístěno před podstatným jménem, ​​zájmenem nebo jmennou frází, které upravuje.

Příklad: Reetu koupil a taška včera.

V této větě, neurčitý článek používá se 'A' a funguje také jako přídavné jméno. Ano, článek 'a' tady, je přítomen před počitatelné podstatné jméno v jednotném čísle 'taška' (věc) tím nám říká, že je nějakou nekonkrétní a obecnou tašku.

Proč je článek přídavné jméno?

Přídavná jména jsou slova, která přebírají roli poskytování dalších informací o podstatných jménech. Člen je přídavné jméno, protože nám poskytuje další a další informace o podstatném jménu tím, že nám říká, zda je podstatné jméno specifické a známé nebo obecné a neznámé, čímž odhaluje identitu podstatného jména.

Příklad: Rahul je ο manažer naší společnosti.

'Čaj' je určitý člen v této větě. Článek 'the' funguje jako an přídavné jméno protože upravuje počitatelné podstatné jméno v jednotném čísle 'manažer' (člověk), před kterým je přítomen. Využití článku 'the' v této větě nám říká, že identita podstatného jména „manažer“ je známý a specifický, protože odkazuje na konkrétní osobu (Rahul).

Jak je článek přídavné jméno?

Jak všichni víme, přídavné jméno je část řeči, která má za úkol říci něco navíc o podstatných jménech, zájmenech nebo jmenných frázích ve větě. Tímto způsobem člen (an, a a the) také dělá stejnou práci, jakou jsou přítomny před podstatnými jmény, zájmeny nebo podstatnými frázemi, které kvalifikují tím, že vysloví svou určitost nebo neurčitost.

Příklad: Máte an deštník s sebou?

'A' je neurčitý článek používané před počitatelné podstatné jméno jednotného čísla 'deštník' (věc). Projekt článek 'an' se zde používá jako podstatné jméno deštník začíná na a samohláska 'u'. Článek, 'an' plní funkci an přídavné jméno jak nám to naznačuje jeho použití v této větě je míněn nějaký neznámý a nekonkrétní deštník.

Jaký typ přídavných jmen jsou články?

I když všechny druhy přídavná jména vykonávají společný funkce modifikace a popisu podstatných jmen v jednotném nebo množném čísle, zájmen nebo jmenných frází, na základě toho, jak modifikují a kvalifikují, (jaké informace o podstatných jménech poskytují) jsou přídavná jména rozdělena do různých typů. Články tedy spadají pod zvláštní typ nebo kategorii přídavných jmen, které se nazývají přídavná jména k článkům. Členové jsou typy přídavných jmen, které nám říkají, zda je podstatné jméno známé, již zmíněné, specifické a jedinečné nebo neznámé, poprvé uvedené, obecné a běžné.

Příklad: Ruhi má a Pes. Projekt pes je velmi roztomilý.

'A' je neurčitý článek použitý v první věta, Zatímco 'the' je určitý člen použitý v druhá věta. Oba články 'A' a 'the' jsou umístěny před počitatelná podstatná jména v jednotném čísle 'pes' a 'pes' (zvíře)  respektive, a tím je upravit.

Článek 'A' v první věta popisuje podstatné jméno 'Pes' tím, že nám řeknete o nespecifická povaha psa. Článek 'the' v druhá věta popisuje podstatné jméno 'Pes' odkazem na a konkrétní pes – pes, který je již zmíněn v první větě.

Jaké jsou články?

Články nejsou nic jiného než slova, která jsou ve větě vždy umístěna těsně před podstatnými jmény nebo podstatnými frázemi, čímž působí jako popis slov (přídavných jmen). Články nám říkají, zda podstatné jméno, kterému předchází, je známé a specifické nebo neznámé a běžné.

„A“ a „an“ jsou považovány za neurčité členy, protože odkazují na běžné a nespecifické podstatné jméno nebo zájmeno. „A“ se používá před podstatným jménem, ​​které začíná písmenem souhlásky nebo souhláskou, zatímco člen „an“ předchází podstatné jméno, které začíná písmenem samohlásky nebo samohláskou. Člen 'the' je nazýván jako určitý člen, protože označují známé, zvláštní a jedinečné podstatné jméno nebo zájmeno.

Příklad: Nechte nás navštívit ο Taj Mahal tento víkend.

'Čaj' je určitý člen použitý v této větě. Článek 'the' následuje podstatné jméno „Taj Mahal“ (památník) na kterou se kvalifikuje. Článek 'the' se zde používá jako Taj Mahal je jedinečné a specifické místo, (památka) jak tam je jediný Tádž Mahal na světě.

Použití členů jako přídavných jmen ve větách

Nyní je čas projít si několik vět, kde se články používají jako přídavná jména.

• 1. Tady je a květinářství poblíž mého domu, které prodává krásné květiny.
• 2. Dnes jsme viděli an slon poblíž naší školy.
• 3. Ruhan je ο chlapče, o kterém jsem s tebou mluvil.
• 4. Mohl byste mi prosím půjčit a tužka?
• 5. Chci a vedoucí pro naši třídu a ο vůdce musí být zodpovědný za všechno.

Použití členů jako přídavných jmen ve větách s podrobným vysvětlením

Nyní identifikujeme typ článků použitých v každé větě a pochopíme, jak fungují jako přídavná jména ve výše uvedených větách.

1. Tady je a květinářství poblíž mého domu, které prodává krásné květiny.

'A' je neurčitý článek použito ve výše uvedené větě. Článek 'A' je také přídavné jméno jak je přítomno před počitatelné podstatné jméno v jednotném čísle 'květinářství' (místo) a plní funkci jeho úpravy tím, že nám o něm říká obecná a běžná povaha květinářství.

2. Dnes jsme viděli an slon poblíž naší školy.

Projekt neurčitý článek zde se používá 'an'. Článek 'an' se zde používá a následuje a počitatelné podstatné jméno v jednotném čísle 'slon' (zvíře), která začíná samohláskou 'E'. 'A' je přídavné jméno článku, protože nám to říká, že slon zmíněný v této větě je nějaký náhodný, běžný a nespecifický slon.

3. Ruhan je ο chlapče, o kterém jsem s tebou mluvil.

'Čaj' je určitý člen v této větě. Článek 'the' funguje jako an přídavné jméno jak to popisuje počitatelné podstatné jméno v jednotném čísle 'chlapec' (osoba), před kterým je přítomen. Využití článku 'the' v této větě nám sděluje, že identita podstatného jména 'chlapec' je známý a specifický, jak se na něj odkazuje jedna konkrétní osoba (Ruhan), kterou předmět „vy“ již zná.

4. Mohl byste mi prosím půjčit a tužka?

V této větě, neurčitý článek využíván je 'A' a funguje také jako přídavné jméno. Článek 'A' zde, je přítomen před počitatelné podstatné jméno v jednotném čísle 'taška' (věc), které začíná souhláskovým písmenem 'b', což nám říká, že je nějaká nespecifická a běžná tužka, který je zmíněn ve výše uvedené větě.

5. Chci a vedoucí pro naši třídu a ο vůdce musí být zodpovědný za všechno.

'A' a 'the' jsou články použité ve výše uvedené větě. The neurčitý člen 'a' je umístěn před počitatelné podstatné jméno v jednotném čísle 'vedoucí' (osoba) a upraví jej tím, že nám řekne o obecnost o podstatném jménus odkazem na an nekonkrétní osoba. Projekt určitý člen 'the' je také přítomen před počitatelné podstatné jméno 'vedoucí' a popisuje to označením a konkrétní osoba (vedoucí) – vedoucí, který je již zmíněn ve větě.

Proč investovat do čističky vzduchu?

Členy jsou tedy slova, která jsou vždy následována slovem pojmenování v jednotném nebo množném čísle, čímž fungují jako člen přídavná jména, která nám říkají další a další podrobnosti o podstatných jménech, kterým předcházejí.