7 typů iontových kovalentních vazeb: Podrobné poznatky a fakta

V tomto článku se podíváme, jaké jsou příklady typů iontových kovalentních vazeb, fakta a podrobné poznatky.

• Hydroxid sodný NaOH
• Dusičnan sodný NaNO₃
• Chlorid amonný NH₄Cl
• Uhličitan vápenatý CaCO₃
• Kyanid draselný KCN
• Dusitan draselný KNO₂
• Síran draselný K₂SO₄
• Kyanid barnatý Ba(CN)₂

Některé sloučeniny obsahují ve své molekulární struktuře jak iontové, tak kovalentní vazby. Nazývají se také polyatomové sloučeniny. Aby se dosáhlo stabilizace, některé molekuly tvoří více než jeden typ vazby. Zde uvidíme některé molekuly, které jsou iontové typy kovalentních vazeb příklady .

Iontová vazba

An Iontová vazba je definován jako dva různé ionty, kationty a anionty se navzájem přitahují a tvoří vazbu. Elektrovalentní vazba je další termín používaný pro iontovou vazbu. Iontový sloučeniny vykazují tento typ vazby ve své atomové struktuře. Tento typ vazby je vytvořen v kovu a nekovech.

charakteristika

• Elektrovalentní vazba je další termín připisovaný iontové vazbě.    
• Ke spojení aniontů a kationtů se používá silná elektrostatická přitažlivá síla.
• Mají vysoký bod tání.
• Jsou dobrým vodičem elektřiny v roztaveném stavu nebo rozpuštěné v rozpouštědlech, ale v pevném stavu jsou špatným vodičem elektřiny.
• Mohou být rozpuštěny v polárních rozpouštědlech a nerozpouštěly se v nepolárních rozpouštědlech.

Přečtěte si více na: 10 příkladů iontových vazeb: vysvětlení a podrobná fakta

Kovalentní vazba

Kovalentní vazba je určena jako dva atomy sdílející své stejné valenční elektrony, aby získaly stabilní elektronovou konfiguraci. Kovalentní sloučeniny obsahují tento druh vazby ve svých molekulárních strukturách.

charakteristika

• Vazba se tvoří mezi stejnými nebo různými atomy.
• Dále je klasifikována na základě elektronegativity atomů jako polární a nepolární kovalentní vazba.
• Mají vlastnost nízkého bodu tání a varu.
• Nejsou schopni vést elektřinu.
• Mohou být rozpuštěny v rozpouštědlech, která jsou nepolární a nerozpouštějí se ve vodě, která je polárním rozpouštědlem.

Přečtěte si více na: 4 Příklady jednoduchých kovalentních vazeb: Podrobné poznatky a fakta

Typy iontových kovalentních vazeb Příklady

Hydroxid sodný NaOH

Hydroxid sodný, atom kyslíku a atom vodíku ukazují tvorba kovalentní vazby sdílením elektronů. Hydroxidový iont má záporný náboj a sodný iont má kladný náboj. Tyto dva ionty OH^- a Na⁺ se navzájem přitahují tvoří iontovou vazbu.

Dusičnan sodný NaNO₃

V dusičnanu sodného tvoří atom dusíku vazbu se třemi atomy kyslíku. Vazba vytvořená mezi dusíkem a kyslíkem se nazývá kovalentní vazba. Dusitanový ion Č₃ má záporný náboj, zatímco sodný iont Na má kladný náboj. Na⁺ a žádná₃^- ionty tvoří iontové vazby. Toto je příklad molekuly, která má iontové a kovalentní pouto.

Chlorid amonný NH₄Cl

V molekule chloridu amonného tvoří atom dusíku čtyři kovalentní vazby se čtyřmi různými atomy vodíku. NH₄ získává kladný náboj. Tento amonný ion se spojuje se záporně nabitým chloridovým iontem. NH₄⁺ a Cl^- ionty tvoří iontovou vazbu.

Uhličitan vápenatý CaCO₃

V uhličitanu vápenatém se tvoří kovalentní vazby mezi třemi atomy kyslíku a atomem uhlíku. Uhličitanové ionty získávají záporný náboj a spojují se s kladně nabitými ionty vápníku. Ca⁺ a CO₃^- tvoří iontovou vazbu.

Kyanid draselný KCN

V kyanidu draselném je atom uhlíku kovalentně spojen s atomem dusíku. Atom uhlíku a atom dusíku sdílejí tři elektrony. Kyanid CN je elektronegativnější než draslík. Získává negativní náboj. Draslík má kladný náboj. K⁺ a CN^- tvoří iontovou vazbu.

Dusitan draselný KNO₂

V molekule dusitanu draselného tvoří atom dusíku dvě kovalentní vazby se dvěma různými atomy kyslíku. Kladně nabijte draselný ion K⁺ a záporně nabitý dusičnanový ion NO₂^- tvoří iontovou vazbu. KNO₂ má iontovou i kovalentní vazbu.

Síran draselný K₂SO₄

V síranu draselném sdílí atom síry elektrony se čtyřmi atomy kyslíku. Síra tvoří iontovou vazbu s kovovými ionty draslíku. Záporně nabitý SO₄^-2 iont a kladně nabitý K⁺² ion tvoří vazbu.

Kyanid barnatý Ba(CN)₂

V kyanidu barnatém sdílejí atom uhlíku a atom dusíku tři elektrony. Záporně nabitý kyanidový iont tvoří iontovou vazbu s kladně nabitým iontem barya. CN^- a Ba⁺² tvoří iontové vazby.

Přečtěte si více na: 15 Příklady souřadnicových kovalentních vazeb: Detailní pohled a fakta

Fakta

• Chemická vazba se skládá jak z iontové, tak z kovalentní vazby.
• Obě vazby zajišťují stabilitu sloučenin.
• Některé sloučeniny jsou zcela rozpustné ve vodě a některé z nich jsou ve vodě málo rozpustné.
• Většina těchto sloučenin jsou soli.
• V roztaveném stavu mohou vést elektřinu.
• Ve vodném roztoku se oddělily za vzniku kationtů a aniontů.

Často kladené otázky:

Otázka: Jak je na tom KCN iontové a kovalentní?

Odpověď: KCN má iontové i kovalentní vazby.

V kyanidu draselném je atom uhlíku kovalentně spojen s atomem dusíku. Atom uhlíku a atom dusíku sdílejí tři elektrony. Kyanid CN je elektronegativnější než draslík. Získává negativní náboj. Draslík má kladný náboj. K⁺ a CN^- tvoří iontovou vazbu.

Otázka: NH4S má iontové a kovalentní vazby?

Odpověď: NH₄S má obě vazby.

V sulfidu amonném je dusík kovalentně spojen se čtyřmi atomy vodíku. Rozdíl v elektronegativitě vede k vytvoření iontové vazby mezi amonným iontem a sírou. Proto NH₄S má nejen iontovou, ale také kovalentní vazbu.

Otázka: CaCO3 je iontové nebo kovalentní?

Odpověď: Zloděj₃ je považován za iontovou sloučeninu.

V uhličitanu vápenatém tvoří tři atomy kyslíku tři kovalentní vazby s atomem uhlíku. Uhličitanové ionty získávají záporný náboj a spojují se s kladně nabitými ionty vápníku. Ca⁺ a CO₃^- tvoří iontovou vazbu.