Jak najít rychlost se zrychlením: různé přístupy, problémy, příklady

Rychlost a zrychlení jsou základní pojmy ve fyzice, které popisují pohyb objektu. Rychlost měří rychlost, kterou objekt mění svou polohu, zatímco zrychlení měří rychlost, kterou objekt mění svou rychlost. V tomto příspěvku na blogu prozkoumáme různé metody, jak najít rychlost se zrychlením, včetně výpočtu rychlosti s daným zrychlením a časem, nalezení rychlosti se zrychlením a počáteční rychlostí, určení rychlosti, když je zrychlení nulové, a výpočtu rychlosti, když zrychlení není konstantní. Také se ponoříme do pokročilých konceptů, jako je hledání rychlosti se zrychlením a posunutím, vzdáleností, polohou, výškou a poloměrem. Začněme!

Jak vypočítat rychlost s daným zrychlením

Výpočet rychlosti se zrychlením a časem

rychlost se zrychlením 3

Když znáte zrychlení objektu a dobu, po kterou zrychloval, můžete vypočítat jeho rychlost pomocí následujícího vzorce:

v = u + at

Kde:
- v představuje konečnou rychlost
- u představuje počáteční rychlost
- a představuje zrychlení
- t představuje čas

Pro lepší pochopení tohoto konceptu uvažujme příklad:

Příklad:
Auto zrychluje z klidu se zrychlením o 2 , text{m/s}^2 po dobu 5 , text{s}. Jaká je jeho konečná rychlost?

Nejprve můžeme počáteční rychlost označit jako u = 0 , text{m/s} protože auto startuje z klidu. Pomocí výše uvedeného vzorce můžeme vypočítat konečnou rychlost:

v = 0 + (2 , text{m/s}^2)(5 , text{s}) = 10 , text{m/s}

Proto je konečná rychlost vozu 10 , text {m/s}.

Hledání rychlosti se zrychlením a počáteční rychlostí

rychlost se zrychlením 2

V některých případech již možná znáte počáteční rychlost objektu spolu s jeho zrychlením. Chcete-li zjistit konečnou rychlost, můžete použít následující vzorec:

v = u + at

Tento vzorec je podobný výše uvedenému, ale zde je uvažována počáteční rychlost. Podívejme se na příklad, abychom tento koncept lépe pochopili:

Příklad:
Míč je hozen svisle nahoru s počáteční rychlostí 20 , text {m/s}. Gravitační zrychlení je 9.8 , text{m/s}^2. Jaká je konečná rychlost míče, když dosáhne své maximální výšky?

V tomto případě známe počáteční rychlost (u = 20 , text{m/s}) a zrychlení (a = -9.8 , text{m/s}^2 protože se míč pohybuje proti gravitaci). Víme také, že čas potřebný k dosažení maximální výšky není znám. V maximální výšce se však míč na okamžik zastaví, což znamená konečnou rychlost (v) je 0 , text {m/s}. Pomocí výše uvedeného vzorce můžeme zjistit čas, který míči trvá, než dosáhne maximální výšky:

0 = 20 , text{m/s} - (9.8 , text{m/s}^2)t

Řešení pro t, shledáváme:

t = frac{20 , text{m/s}}{9.8 , text{m/s}^2} přibližně 2.04 , text{s}

Proto to trvá přibližně 2.04 , text{s} aby míč dosáhl své maximální výšky. Konečná rychlost v maximální výšce je 0 , text {m/s}.

Určení rychlosti, když je zrychlení nulové

Když je zrychlení objektu nulové, jeho rychlost zůstává konstantní. To znamená, že objekt je buď v klidu, nebo se pohybuje konstantní rychlostí. V takových případech konečná rychlost (v) se rovná počáteční rychlosti (u).

Podívejme se na příklad:

Příklad:
Auto se pohybuje konstantní rychlostí 30 , text {m/s}. Jaká je jeho konečná rychlost po 10 , text{s}?

Jelikož se vůz pohybuje konstantní rychlostí, jeho zrychlení je nulové (a = 0, text{m/s}^2). Proto konečná rychlost (v) se rovná počáteční rychlosti (u):

v = u = 30 , text{m/s}

Tedy konečná rychlost vozu poté 10 , text{s} is 30 , text {m/s}.

Výpočet rychlosti, když zrychlení není konstantní

V situacích, kdy zrychlení není konstantní, vyžaduje nalezení rychlosti integraci nebo použití pokročilejších technik. V tomto příspěvku na blogu se však nebudeme zabývat podrobnostmi těchto metod. Místo toho se zaměříme na koncept konstantního zrychlení, který zjednodušuje výpočty.

Pokročilé koncepty v hledání rychlosti se zrychlením

Hledání rychlosti se zrychlením a posunutím

Když znáte počáteční rychlost (u), zrychlení (a), a přemístění (s) objektu, můžete zjistit jeho konečnou rychlost (v) pomocí následujícího vzorce:

v^2 = u^2 + 2as

Podívejme se na příklad pro ilustraci tohoto konceptu:

Příklad:
Raketa letící na 100 , text {m/s} prochází zrychlením 10 , text{m/s}^2 na vzdálenost 500 , text{m}. Jaká je konečná rychlost rakety?

Zde známe počáteční rychlost (u = 100 , text{m/s}), zrychlení (a = 10, text{m/s}^2), a posunutí (s = 500 , text{m}). Pomocí výše uvedeného vzorce můžeme vypočítat konečnou rychlost (v):

v^2 = (100, text{m/s})^2 + 2(10, text{m/s}^2)(500, text{m})

Zjednodušením rovnice zjistíme:

v^2 = 10000 , text{m}^2/text{s}^2 + 10000 , text{m}^2/text{s}^2

v^2 = 20000 , text{m}^2/text{s}^2

Vezmeme-li druhou odmocninu obou stran, dostaneme:

v = sqrt{20000} , text{m/s} přibližně 141.42 , text{m/s}

Proto je konečná rychlost rakety přibližně 141.42 , text {m/s}.

Výpočet rychlosti se zrychlením a vzdáleností

Podobně jako u předchozího konceptu můžete také zjistit konečnou rychlost (v) objektu tím, že zná jeho počáteční rychlost (u), zrychlení (a) a ujetou vzdálenost (d). Vzorec, který se v tomto případě použije, je:

v^2 = u^2 + 2ad

Pojďme si tento koncept lépe porozumět na příkladu:

Příklad:
Skateboardista začíná s počáteční rychlostí 5 , text {m/s} a zrychluje při 2 , text{m/s}^2 na vzdálenost 50 , text{m}. Jaká je konečná rychlost skateboardisty?

Vzhledem k počáteční rychlosti (u = 5 , text{m/s}), zrychlení (a = 2, text{m/s}^2), a vzdálenost (d = 50 , text{m}), můžeme použít vzorec pro výpočet konečné rychlosti (v):

v^2 = (5, text{m/s})^2 + 2(2, text{m/s}^2)(50, text{m})

Zjednodušením rovnice dostaneme:

v^2 = 25 , text{m}^2/text{s}^2 + 200 , text{m}^2/text{s}^2

v^2 = 225 , text{m}^2/text{s}^2

Vezmeme-li druhou odmocninu obou stran, zjistíme:

v = sqrt{225} , text{m/s} = 15 , text{m/s}

Konečná rychlost skateboardisty je tedy 15 , text {m/s}.

Určení rychlosti se zrychlením a polohou

V určitých scénářích můžete znát počáteční rychlost (u), zrychlení (a), a pozici (x) objektu. Chcete-li zjistit konečnou rychlost (v), můžete použít následující vzorec:

v^2 = u^2 + 2ax

Podívejme se na příklad pro lepší pochopení tohoto konceptu:

Příklad:
Vlak se rozjíždí z klidu a zrychluje v 2 , text{m/s}^2 dosáhnout pozice x = 100 , text{m}. Jaká je konečná rychlost vlaku?

Zde známe počáteční rychlost (u = 0 , text{m/s}), zrychlení (a = 2, text{m/s}^2), a pozici (x = 100, text{m}). Pomocí výše uvedeného vzorce můžeme vypočítat konečnou rychlost (v):

v^2 = (0, text{m/s})^2 + 2(2, text{m/s}^2)(100, text{m})

Zjednodušením rovnice zjistíme:

v^2 = 0 , text{m}^2/text{s}^2 + 400 , text{m}^2/text{s}^2

v^2 = 400 , text{m}^2/text{s}^2

Vezmeme-li druhou odmocninu obou stran, dostaneme:

v = sqrt{400} , text{m/s} = 20 , text{m/s}

Proto je konečná rychlost vlaku 20 , text {m/s}.

Výpočet rychlosti se zrychlením a výškou

Když se zabýváme vertikálním pohybem, jako jsou předměty padající nebo vrhané svisle, můžeme najít konečnou rychlost (v) tím, že znáte počáteční rychlost (u), zrychlení (a), a výšku (h) objektu. Vzorec, který se v tomto případě použije, je:

v^2 - u^2 = 2ah

Pojďme si tento koncept lépe porozumět na příkladu:

Příklad:
Míč je hozen svisle nahoru s počáteční rychlostí 10 , text {m/s}. Gravitační zrychlení je 9.8 , text{m/s}^2. Jaká je konečná rychlost míče, když dosáhne výšky? 20 , text{m} nad výchozím bodem?

Zde známe počáteční rychlost (u = 10 , text{m/s}), zrychlení (a = -9.8 , text{m/s}^2 protože se míč pohybuje proti gravitaci) a výšku (h = 20 , text{m}). Pomocí výše uvedeného vzorce můžeme vypočítat konečnou rychlost (v):

v^2 - (10 , text{m/s})^2 = 2(-9.8 , text{m/s}^2)(20, text{m})

Zjednodušením rovnice zjistíme:

v^2 – 100 , text{m}^2/text{s}^2 = -392 , text{m}^2/text{s}^2

v^2 = -292 , text{m}^2/text{s}^2 + 100 , text{m}^2/text{s}^2

v^2 = -192 , text{m}^2/text{s}^2

Vezmeme-li druhou odmocninu obou stran, dostaneme:

v = sqrt{-192} , text{m/si}

Vzhledem k tomu, že v systému reálných čísel nemůžeme vzít druhou odmocninu záporného čísla, není tento výsledek fyzikálně významný. Označuje, že míč nedosáhne zadané výšky s danou počáteční rychlostí. Místo toho spadne zpět, než dosáhne tohoto bodu.

Nalezení rychlosti se zrychlením a poloměrem

rychlost se zrychlením 1

Když se objekt pohybuje po kruhové dráze s konstantním zrychlením směrem ke středu, například při rovnoměrném kruhovém pohybu, můžete použít následující vzorec k nalezení jeho konečné rychlosti (v):

v = sqrt{u^2 + 2ar}

Kde:
- v představuje konečnou rychlost
- u představuje počáteční rychlost
- a představuje zrychlení
- r představuje poloměr kruhové dráhy

Podívejme se na příklad pro ilustraci tohoto konceptu:

Příklad:
Automobil se pohybuje po kruhové dráze o poloměru 10 , text{m}. Jeho počáteční rychlost je 5 , text {m/s}, a zrychlení směrem ke středu je 2 , text{m/s}^2. Jaká je konečná rychlost vozu?

Vzhledem k počáteční rychlosti (u = 5 , text{m/s}), zrychlení směrem ke středu (a = 2, text{m/s}^2), a poloměr kruhové dráhy (r = 10 , text{m}), můžeme použít výše uvedený vzorec pro výpočet konečné rychlosti (v):

v = sqrt{(5 , text{m/s})^2 + 2(2 , text{m/s}^2)(10, text{m})}

Zjednodušením rovnice zjistíme:

v = sqrt{25 , text{m}^2/text{s}^2 + 40 , text{m}^2/text{s}^2}

v = sqrt{65 , text{m}^2/text{s}^2}

Vezmeme-li druhou odmocninu obou stran, dostaneme:

v = sqrt{65} , text{m/s}

Konečná rychlost vozu je tedy sqrt{65} , text{m/s}.

Vypracované příklady

Nyní, když jsme prozkoumali různé metody, jak najít rychlost se zrychlením, aplikujme tyto koncepty na několik praktických příkladů.

Příklad výpočtu rychlosti s daným zrychlením a časem

Příklad:
Kolo zrychluje z klidu se zrychlením o 2 , text{m/s}^2 po dobu 3 , text{s}. Jaká je jeho konečná rychlost?

Zadáno:
u = 0 , text{m/s} (počáteční rychlost)
a = 2 , text{m/s}^2 (akcelerace)
t = 3 , text{s} (čas)

Chcete-li zjistit konečnou rychlost (v), můžeme použít vzorec:

v = u + at

Dosazením zadaných hodnot dostaneme:

v = 0 + (2 , text{m/s}^2)(3 , text{s}) = 6 , text{m/s}

Proto je konečná rychlost kola 6 , text {m/s}.

Příklad hledání rychlosti s daným zrychlením a počáteční rychlostí

Příklad:
Auto jede počáteční rychlostí 20 , text {m/s} a prochází zrychlením 2 , text{m/s}^2. Jaká je jeho konečná rychlost?

Zadáno:
u = 20 , text{m/s} (počáteční rychlost)
a = 2 , text{m/s}^2 (akcelerace)

Chcete-li zjistit konečnou rychlost (v), můžeme použít vzorec:

v = u + at

Nemáme však k dispozici čas (t) v tomto příkladu. Nemůžeme tedy přímo vypočítat konečnou rychlost. K vyřešení tohoto problému jsou nutné další informace.

Příklad určení rychlosti, když je zrychlení nulové

Příklad:
Závodní auto se pohybuje po rovné dráze konstantní rychlostí 100 , text {m/s}. Jaká je jeho konečná rychlost po 10 , text{s}?

Zadáno:
u = 100 , text{m/s} (počáteční rychlost)
a = 0 , text{m/s}^2 (akcelerace)
t = 10 , text{s} (čas)

Protože zrychlení je nulové (a = 0, text{m/s}^2), konečná rychlost (v) se rovná počáteční rychlosti (u). Proto konečná rychlost vozu po 10 , text{s} is 100 , text {m/s}.

Příklad výpočtu rychlosti, když zrychlení není konstantní

Příklad:
Do vesmíru je vypuštěna raketa a její zrychlení se v průběhu času mění. Funkce zrychlení je dána a(t) = 40t , text{m/s}^2, Kde t představuje čas v sekundách. Pokud raketa startuje z klidu (u = 0 , text{m/s}), jaká je jeho konečná rychlost 4 , text{s}?

Zadáno:
u = 0 , text{m/s} (počáteční rychlost)
t = 4 , text{s} (čas)

Protože zrychlení není konstantní, nemůžeme přímo použít vzorec v = u + at najít konečnou rychlost. K určení konečné rychlosti bychom potřebovali další informace o tom, jak se zrychlení mění v čase.

Příklad hledání rychlosti s daným zrychlením a posunutím

Příklad:
Předmět klouže po nakloněné rovině bez tření se zrychlením 3 , text{m/s}^2. Pokud se vztahuje na výtlak 50 , text{m} podél roviny, jaká je jeho konečná rychlost?

Zadáno:
a = 3 , text{m/s}^2 (akcelerace)
s = 50 , text{m} (přemístění)

Chcete-li zjistit konečnou rychlost (v), můžeme použít vzorec:

v^2 = u^2 + 2as

Nemáme však k dispozici počáteční rychlost (u) v tomto příkladu. Nemůžeme tedy přímo vypočítat konečnou rychlost. K vyřešení tohoto problému jsou nutné další informace.

V tomto příspěvku na blogu jsme prozkoumali různé metody, jak najít rychlost se zrychlením. Naučili jsme se, jak vypočítat rychlost s daným zrychlením a časem, najít rychlost se zrychlením a počáteční rychlostí, určit rychlost, když je zrychlení nulové, a vypočítat rychlost, když zrychlení není konstantní. Kromě toho jsme se ponořili do pokročilých konceptů, jako je hledání rychlosti se zrychlením a posunutím, vzdáleností, polohou, výškou a poloměrem. Pochopením těchto pojmů a použitím vhodných vzorců můžeme přesně vypočítat rychlost objektu v různých scénářích. Ať už řešíte fyzikální problémy nebo analyzujete pohyb v reálných situacích, vědět, jak najít rychlost se zrychlením, je zásadní.

Jak lze kombinovat koncepty hledání rychlosti se zrychlením a hmotností?

Kombinace zrychlení a hmotnosti hraje klíčovou roli při výpočtu rychlosti. Pochopením vztahu mezi těmito dvěma proměnnými lze efektivně určit rychlost objektu pomocí vzorce Výpočet rychlosti pomocí zrychlení a hmotnosti. Tento článek zkoumá průnik těchto pojmů a poskytuje pohled na to, jak lze rychlost určit s ohledem na zrychlení i hmotnost. Ponoří se do matematických rovnic a principů zahrnutých do tohoto výpočtu a poskytuje komplexní pochopení tématu.

Numerické úlohy o tom, jak najít rychlost se zrychlením

jak zjistit rychlost se zrychlením
Obrázek by Simiprof – Wikimedia Commons, Wikimedia Commons, licencováno pod CC BY-SA 3.0.

1 problém:

jak zjistit rychlost se zrychlením
Obrázek by Cdang – Wikimedia Commons, Wikimedia Commons, licencováno pod CC BY-SA 3.0.

Auto startuje z klidu a zrychluje rovnoměrně rychlostí 3 , text{m/s}^2 po dobu 5 , text{s}. Najděte konečnou rychlost auta.

Řešení:

Zadáno:
Počáteční rychlost (u) = 0 , text {m/s},
Akcelerace (a) = 3, text{m/s}^2,
Čas (t) = 5 , text{s}.

Chcete-li zjistit konečnou rychlost (V), můžeme použít vzorec:

v = u + at

Dosazením zadaných hodnot máme:

v = 0 + 3 krát 5

Zjednodušením výrazu dostaneme:

v = 15 , text{m/s}

Proto je konečná rychlost vozu 15 , text {m/s}.

2 problém:

Objekt zrychluje z rychlosti 4 , text {m/s} na rychlost 12 , text {m/s} v časovém trvání 6 , text{s}. Vypočítejte zrychlení objektu.

Řešení:

Zadáno:
Počáteční rychlost (u) = 4 , text {m/s},
Konečná rychlost (v) = 12 , text {m/s},
Čas (t) = 6 , text{s}.

Chcete-li najít zrychlení (), můžeme použít vzorec:

a = frac{v – u}{t}

Dosazením zadaných hodnot máme:

a = frac{12 – 4}{6}

Zjednodušením výrazu dostaneme:

a = frac{8}{6} = frac{4}{3} , text{m/s}^2

Proto je zrychlení objektu frac{4}{3} , text{m/s}^2.

3 problém:

Částice se pohybuje počáteční rychlostí 10 , text {m/s} a odpočine si po ujetí vzdálenosti 80 , text{m} s rovnoměrným zpomalením. Najděte zpomalení částice.

Řešení:

Zadáno:
Počáteční rychlost (u) = 10 , text {m/s},
Konečná rychlost (v) = 0 , text {m/s},
Vzdálenost (s) = 80 , text{m}.

Chcete-li najít zpomalení (), můžeme použít vzorec:

v^2 = u^2 - 2as

Dosazením zadaných hodnot máme:

0^2 = 10^2 - 2a krát 80

Zjednodušením výrazu dostaneme:

100 = 160a

Rozdělení na obě strany 160, získáme:

a = frac{100}{160} = frac{5}{8} , text{m/s}^2

Proto je zpomalení částice frac{5}{8} , text{m/s}^2.

Také čtení:

Zanechat komentář