Najděte zrychlení z tření: Komplexní průvodce

Najděte zrychlení z tření

Tření a zrychlení jsou dva důležité pojmy ve fyzice, které spolu úzce souvisí. V tomto příspěvku na blogu prozkoumáme, jak najít zrychlení z tření, včetně příslušných vzorců a kroků. Probereme také roli tření při zrychlení a zda tření samo způsobuje zrychlení. Takže, pojďme se ponořit!

Definice tření a zrychlení

Tření je síla, která působí mezi dvěma povrchy v kontaktu a brání pohybu nebo tendenci pohybu mezi nimi. Může to být buď statické tření, které brání předmětu v pohybu, nebo kinetické tření, které působí na pohybující se předmět.

Na druhé straně zrychlení je rychlost, kterou se mění rychlost objektu v průběhu času. Měří se v metrech za sekundu na druhou (m/s²) a může být kladná (rostoucí rychlost) nebo záporná (snižující se rychlost).

Role tření v akceleraci

Tření hraje klíčovou roli při určování zrychlení objektu. Když je na objekt aplikována vnější síla, jako je tlak nebo tah, jsou ve hře dvě hlavní síly: aplikovaná síla a třecí síla.

Aplikovaná síla je síla, která působí na objekt, aby jej uvedl do pohybu nebo změnil jeho rychlost. Třecí síla na druhé straně působí v opačném směru než působící síla a brání pohybu předmětu.

Čistá síla působící na předmět je rozdílem mezi aplikovanou silou a třecí silou. Pokud je aplikovaná síla větší než třecí síla, je čistá síla kladná, což má za následek zrychlení. Naopak, je-li třecí síla větší než použitá síla, je čistá síla záporná, což vede ke zpomalení nebo změně směru.

Způsobuje tření zrychlení?

I když tření samo o sobě nezpůsobuje zrychlení, může mu buď pomáhat, nebo se mu bránit v závislosti na směru a velikosti působící síly. Tření působí jako odporová síla, která má tendenci zpomalit nebo zastavit pohyb předmětu. Snižuje zrychlení tím, že absorbuje část energie použité síly.

V určitých případech však může být tření prospěšné a může přispět ke zrychlení. Například v případě, že pneumatiky automobilu přilnou k povrchu vozovky, tření mezi pneumatikami a vozovkou umožňuje vozu zrychlit vpřed. Bez tření by pneumatiky prokluzovaly a auto by se snažilo pohnout.

Abychom to shrnuli, tření nezpůsobuje přímo zrychlení, ale ovlivňuje čistou sílu působící na objekt, což zase ovlivňuje jeho zrychlení.

Výpočet zrychlení z tření

najít zrychlení z tření
Obrázek Brina Schenk s UBC a Douglas College – Wikimedia Commons, licencováno pod CC BY 4.0.

Nyní, když jsme jasně pochopili roli tření ve zrychlení, přejděme k výpočtu zrychlení z tření.

Základní vzorec a zahrnuté proměnné

Pro výpočet zrychlení z tření musíme vzít v úvahu následující proměnné:

  • Čistá vnější síla působící na objekt (F_net)
  • Hmotnost předmětu (m)
  • Třecí síla (F_friction)

Základní vzorec pro výpočet zrychlení z tření je:

F_net = m cdot a

Krok za krokem proces výpočtu zrychlení z tření

najít zrychlení z tření 1

Chcete-li vypočítat zrychlení z tření, postupujte takto:

  1. Určete čistou vnější sílu působící na předmět. Může to být aplikovaná síla nebo síla způsobená jinými faktory, jako je gravitace nebo odpor vzduchu.
  2. Vypočítejte třecí sílu pomocí příslušného koeficientu tření a normálové síly působící na předmět.
  3. Dosaďte hodnoty čisté vnější síly, hmotnosti a třecí síly do rovnice F_net = m *a.
  4. Vyřešte rovnici pro zrychlení (a).

Vypracované příklady: Výpočet zrychlení z tření

Pojďme si projít několik příkladů, které ilustrují, jak vypočítat zrychlení z tření.

Příklad 1:

Saně o hmotnosti 50 kg se pohybují po povrchu s koeficientem kinetického tření 0.2. Pokud na saně působí čistá síla 100 N, jaké je jejich zrychlení?

Řešení:

Krok 1: Určete třecí sílu.

Třecí sílu (F_friction) lze vypočítat pomocí vzorce F_friction = μ * F_normal, kde μ je koeficient kinetického tření a F_normal je normálová síla.

Krok 2: Dosaďte hodnoty do rovnice F_net = m * a.

F_net = F_applied - F_friction

Krok 3: Vyřešte rovnici pro zrychlení (a).

a = frac {F_net}{m}

a = frac {100 - (0.2 cdot m cdot g)}{m}

kde g je gravitační zrychlení (přibližně 9.8 m/s²).

Dosazením hodnot dostaneme:

a = frac {100 - (0.2 cdot 50 cdot 9.8)}{50}

a ≈ 1.96, m/s²

Proto je zrychlení saní přibližně 1.96 m/s².

Příklad 2:

Blok o hmotnosti 10 kg je tlačen silou 50 N pod úhlem 30 stupňů k horizontále. Pokud je koeficient kinetického tření mezi kvádrem a povrchem 0.3, jaké je zrychlení kvádru?

Řešení:

Krok 1: Určete třecí sílu.

Pomocí vzorce F_friction = μ * F_normal můžeme vypočítat třecí sílu.

Krok 2: Určete čistou vnější sílu.

Čistá vnější síla je složkou působící síly, která působí ve směru pohybu. To lze vypočítat pomocí vzorce F_net = F_applied * sintheta, kde theta je úhel mezi aplikovanou silou a horizontálou.

Krok 3: Dosaďte hodnoty do rovnice F_net = m * a.

Krok 4: Vyřešte rovnici pro zrychlení (a).

Dosazením hodnot dostaneme:

a = frac {F_net - F_friction}{m}

a = frac {(50 cdot sin(30)) - (0.3 cdot m cdot g)}{m}

Dosazením hodnot dostaneme:

a = frac {(50 cdot sin(30)) - (0.3 cdot 10 cdot 9.8)}{10}

a ≈ 3.91, m/s²

Proto je zrychlení bloku přibližně 3.91 m/s².

Určení zrychlení pomocí tření a dalších faktorů

V některých případech stanovení zrychlení zahrnuje zvážení faktorů, jako je hmotnost a úhel.

Jak hmotnost a úhel ovlivňují zrychlení

Hmotnost objektu ovlivňuje jeho zrychlení, přičemž větší hmotnost vyžaduje k dosažení stejného zrychlení větší sílu. To lze vidět na druhém Newtonově zákonu pohybu, který říká, že zrychlení objektu je přímo úměrné čisté síle, která na něj působí, a nepřímo úměrné jeho hmotnosti.

Úhel, pod kterým působí síla, také ovlivňuje zrychlení. Při působení síly pod úhlem k horizontále se na zrychlení podílí pouze složka síly rovnoběžná s povrchem.

Jak určit zrychlení vzhledem k koeficientu tření a úhlu

Chcete-li určit zrychlení dané koeficientem tření a úhlu, postupujte takto:

  1. Určete čistou vnější sílu působící na předmět s ohledem na úhel působení síly.
  2. Vypočítejte třecí sílu pomocí koeficientu tření a normálové síly.
  3. Určete složku působící síly rovnoběžně s povrchem pomocí trigonometrie.
  4. Dosaďte hodnoty čisté vnější síly, hmotnosti a třecí síly do rovnice F_net = m *a.
  5. Vyřešte rovnici pro zrychlení (a).

Vypracované příklady: Zjištění zrychlení ze síly, hmotnosti a tření

Pojďme si na příkladu ilustrovat, jak najít zrychlení dané koeficientem tření a úhlu.

Příklad:

Bedna o hmotnosti 20 kg je tlačena silou 100 N pod úhlem 45 stupňů k horizontále. Pokud je koeficient kinetického tření mezi krabicí a povrchem 0.4, jaké je zrychlení krabice?

Řešení:

Krok 1: Určete čistou vnější sílu.

Vypočítejte složku působící síly rovnoběžně s povrchem pomocí trigonometrie. Čistá vnější síla F_net) lze vypočítat pomocí vzorce F_net = F_applied * cos(theta, kde theta je úhel mezi aplikovanou silou a horizontálou.

Krok 2: Určete třecí sílu.

Pomocí vzorce F_friction = μ * F_normal vypočítejte třecí sílu.

Krok 3: Dosaďte hodnoty do rovnice F_net = m * a.

Krok 4: Vyřešte rovnici pro zrychlení (a).

Dosazením hodnot dostaneme:

a = frac {F_net - F_friction}{m}

a = frac {(100 cdot cos(45)) - (0.4 cdot m cdot g)}{m}

Dosazením hodnot dostaneme:

a = frac {(100 cdot cos(45)) - (0.4 cdot 20 cdot 9.8)}{20}

a ≈ 3.97, m/s²

Proto je zrychlení boxu přibližně 3.97 m/s².

Pokročilé koncepty: Úhlové zrychlení a tření

Kromě lineárního zrychlení můžeme uvažovat i úhlové zrychlení ve vztahu ke tření.

Pochopení úhlového zrychlení

Úhlové zrychlení je rychlost, kterou se mění úhlová rychlost objektu v průběhu času. Měří se v radiánech za sekundu na druhou (rad/s²) a používá se k popisu rotačního pohybu.

Když aplikovaná síla způsobí rotaci předmětu, tření může buď napomáhat, nebo bránit tomuto rotačnímu pohybu, což vede k úhlovému zrychlení. Směr třecího momentu závisí na směru působící síly a směru otáčení předmětu.

Jak zjistit úhlové zrychlení z tření

najít zrychlení z tření 2

Chcete-li zjistit úhlové zrychlení z tření, postupujte takto:

  1. Určete čistý vnější krouticí moment působící na předmět.
  2. Vypočítejte třecí moment pomocí koeficientu tření a normálové síly.
  3. Dosaďte hodnoty čistého vnějšího momentu, momentu setrvačnosti a třecího momentu do rovnice τ_net = I * α.
  4. Vyřešte rovnici pro úhlové zrychlení (α).

Vypracované příklady: Výpočet úhlového zrychlení z tření

Projdeme si příklad pro výpočet úhlového zrychlení z tření.

Příklad:

Kolo s momentem setrvačnosti 0.5 kg·m² se otáčí úhlovou rychlostí 5 rad/s. Pokud na kolo působí třecí moment 2 N·m, jaké je jeho úhlové zrychlení?

Řešení:

Krok 1: Určete čistý vnější točivý moment.

Čistý vnější točivý moment (τ_net) lze vypočítat pomocí rovnice τ_net = τ_applied – τ_friction, kde τ_applied je aplikovaný moment a τ_friction je třecí moment.

Krok 2: Dosaďte hodnoty do rovnice τ_net = I * α.

Krok 3: Vyřešte rovnici pro úhlové zrychlení (α).

Dosazením hodnot dostaneme:

α = frac {τ_net}{I}

α = frac {τ_applied - τ_friction}{I}

α = frac {τ_applied - (0.5 cdot g cdot r cdot μ)}{I}

Dosazením hodnot dostaneme:

α = frac {τ_applied - (0.5 cdot 9.8 cdot 1 cdot 0.5)}{0.5}

α ≈ -3.92, rad/s²

Proto je úhlové zrychlení kola přibližně -3.92 rad/s².

Numerické úlohy při hledání zrychlení z tření

1 problém:

najít zrychlení z tření 3

Blok hmoty 2, text{kg} je umístěn na vodorovné ploše. Součinitel tření mezi tvárnicí a povrchem je 0.3. Síla 10, text{N} se aplikuje na blok vodorovně. Najděte zrychlení bloku.

Řešení:

Zadáno:
Hmotnost bloku, m = 2, text{kg}
Koeficient tření, mu = 0.3
aplikovaná síla, F = 10, text{N}

Víme, že třecí síla, f = mu cdot N, Kde N je normální síla. Normálová síla je rovna váze kvádru, která je dána N = m cdot g, Kde g je gravitační zrychlení.

Čistá síla působící na blok je dána vztahem F_{text{net}} = F - f. Od té síly F_{text{net}} způsobí zrychlení bloku, můžeme použít druhý Newtonův pohybový zákon k nalezení zrychlení.

To říká druhý Newtonův zákon F_{text{net}} = m cdot a, Kde a je zrychlení.

Nahrazení výrazů za F_{text{net}}, f, a N, dostaneme:

F - mu cdot m cdot g = m cdot a

Dosazením zadaných hodnot dostaneme:

10 - 0.3 cdot 2 cdot 9.8 = 2 cdot a

Pro zjednodušení zjistíme:

10 - 5.88 = 2 cdot a

4.12 = 2 cdot a

a = frac{4.12}{2} = 2.06, text{m/s}^2

Proto je zrychlení bloku 2.06, text{m/s}^2.

2 problém:

Masivní auto 1000, text{kg} se pohybuje rychlostí 20, text {m/s}. Koeficient tření mezi pneumatikami a vozovkou je 0.4. Najděte zrychlení vozu při sešlápnutí brzd.

Řešení:

Zadáno:
hmotnost vozu, m = 1000, text{kg}
rychlost auta, v = 20, text{m/s}
Koeficient tření, mu = 0.4

Síla tření působící na vůz při brzdění je dána f = mu cdot N, Kde N je normální síla. Normálová síla se rovná hmotnosti vozu, která je dána N = m cdot g, Kde g je gravitační zrychlení.

Čistá síla působící na vůz se rovná síle tření. Vzhledem k tomu, že síla tření způsobuje zpomalení vozu, můžeme k nalezení zrychlení použít druhý Newtonův pohybový zákon.

To říká druhý Newtonův zákon F_{text{net}} = m cdot a, Kde a je zrychlení.

Nahrazení výrazu za F_{text{net}} a f, dostaneme:

f = m cdot a

mu cdot N = m cdot a

Nahrazení výrazu za N, dostaneme:

mu cdot m cdot g = m cdot a

Pro zjednodušení zjistíme:

mu cdot g = a

Dosazením zadaných hodnot dostaneme:

0.4 cdot 9.8 = a

a = 3.92, text{m/s}^2

Proto je zrychlení vozu při použití brzd 3.92, text{m/s}^2.

3 problém:

Blok hmoty 5, text{kg} je umístěn na hrubé nakloněné rovině. Úhel sklonu je 30^ circ a koeficient tření mezi blokem a rovinou je 0.2. Najděte zrychlení bloku dolů po nakloněné rovině.

Řešení:

Zadáno:
Hmotnost bloku, m = 5, text{kg}
Úhel sklonu, theta = 30^circ
Koeficient tření, mu = 0.2

Gravitační sílu působící na blok lze rozložit na dvě složky: jednu rovnoběžnou s nakloněnou rovinou $mg sin theta$ a jeden kolmý na nakloněnou rovinu $mg cos theta$.

Normálová síla působící na kvádr je rovna kolmé složce tíhové síly, která je dána vztahem N = mg cos theta, Kde g je gravitační zrychlení.

Síla tření působící na blok je dána vztahem f = mu cdot N.

Čistá síla působící na blok po nakloněné rovině je dána vztahem F_{text{net}} = mg sin theta - f. Od té síly F_{text{net}} způsobí zrychlení bloku po nakloněné rovině, můžeme použít druhý Newtonův pohybový zákon k nalezení zrychlení.

To říká druhý Newtonův zákon F_{text{net}} = m cdot a, Kde a je zrychlení.

Nahrazení výrazů za F_{text{net}}, f, a N, dostaneme:

mg sin theta - mu cdot mg cos theta = m cdot a

Pro zjednodušení zjistíme:

g cdot <img data-src="https://techiescience.com/wp-content/ql-cache/quicklatex.com-243a1074d58eeb4f04278e3373cd8c53_l3.png" class="ql-img-inline-formula quicklatex-auto-format" alt="sin theta - mu cdot cos theta" title="Rendered by QuickLaTeX.com" height="20" width="135" style="vertical-align: -5px;"/> = a

Dosazením zadaných hodnot dostaneme:

9.8 cdot <img data-src="https://techiescience.com/wp-content/ql-cache/quicklatex.com-b240db02210c727c60fe436c98c10b3c_l3.png" class="ql-img-inline-formula quicklatex-auto-format" alt="sin 30^circ - 0.2 cdot cos 30^circ" title="Rendered by QuickLaTeX.com" height="15" width="189" style="vertical-align: 0px;"/> = a

a = 9.8 cdot <img data-src="https://techiescience.com/wp-content/ql-cache/quicklatex.com-35b0ceb0b6e1b0b41eca5411a4d2f267_l3.png" class="ql-img-inline-formula quicklatex-auto-format" alt="0.5 - 0.2 cdot 0.866" title="Rendered by QuickLaTeX.com" height="15" width="143" style="vertical-align: 0px;"/> = 9.8 cdot (0.5 - 0.1732) = 9.8 cdot 0.3268

a = 3.194, text{m/s}^2

Proto je zrychlení bloku dolů po nakloněné rovině 3.194, text{m/s}^2.

Také čtení: