Příklad 19+ reakce dvojitého rozkladu: Podrobné vysvětlení

by

Dvojitá rozkladná reakce je reakce, při které dochází k výměně iontů ve dvou molekulách nebo sloučeninách za vzniku nové sloučeniny nebo molekuly.

Mezi iontovými molekulami obecně probíhá dvojitá rozkladná reakce. Konečným produktem reakce dvojitého rozkladu je tvorba sraženin. Vazby vytvořené mezi atomy nebo prvky molekuly jsou buď kovalentní nebo iontové povahy. V tomto úvodníku diskutujeme o různých příkladech reakcí dvojitého rozkladu s podrobným vysvětlením.

Reakce dvojitého rozkladu může mít následující formu:

příklad reakce dvojitého rozkladu
Obecná reakce dvojího rozkladu

Ve dvou rozkladná reakce kyseliny a zásady se mohou také vysrážet. Produkt reakce dvojího rozkladu bude mít stejné vazby jako vazby v reaktantech molekul. Obecně je rozpouštědlem pro tento druh reakcí, tj. pro reakce dvojitého rozkladu, voda.

Reakce dvojitého rozkladu je označována různými názvy jako reakce dvojitého vytěsnění, reakce výměnného rozkladu, reakce metateze soli a reakce dvojitého nahrazení. Ale termín reakce dvojitého rozkladu je označován, pokud jedna nebo více molekul reaktantu není rozpustných v rozpouštědle.

Nejjednodušší metodou pro identifikaci reakce dvojitého vytěsnění je identifikace výměny kationtů s anionty, tj. musíme zkontrolovat, zda jsou kationty vyměněny za anionty a anionty jsou vyměněny za kationty. Dalším bodem, který je třeba identifikovat, je stav hmoty reaktantu a produktu, tj. zkontrolovat, zda jsou reaktanty vodné nebo ne a vytvořený produkt by měl být v pevném stavu. Protože je obecně vytvořený produkt sraženina, měl by být pouze v pevné formě.

Reakce dvojitého rozkladu lze rozdělit do různých typů, jako je neutralizační reakce, alkylační reakce, výměnná iontová reakce, kyselá uhličitanová reakce, vodná metatezní reakce s dvojitým rozkladem (dvojitá rozkladná reakce) a vodná metatetická reakce se srážením (srážecí reakce).

V oblasti chemie se obecně používají dva typy reakcí dvojího rozkladu, tj. 1) neutralizační reakce a 2) srážecí reakce.

Při neutralizační reakci prvního typu dochází k reakci dvojího rozkladu mezi kyselinami a zásadami. Neutralizační reakce obecně produkuje sůl, která je iontovou sloučeninou, pokud je rozpouštědlo použito jako voda. Tento druh reakcí se provádí vždy v přímé cestě, tj. jedná se o dopřednou reakci, pokud reaktanty zahrnují alespoň silnou kyselinu nebo silnou zásadu.

Generál příklad neutralizace reakce je reakce mezi jedlou sodou a octem ukazuje v sopce na školních nebo univerzitních vědeckých výstavách. Při této reakci, kdy jedlá soda a ocet spolu reagují, což pak vyvíjí plynný oxid uhličitý, díky kterému dochází k šumění, vypadá jako sopka.

Předběžná neutralizační reakce je následující:

NaHCO3 +CH3COOH (vod.) -> H2CO3 + NaCH3COO

Ve výše uvedené reakci hydrogenuhličitan sodný (hydrogenuhličitan sodný), běžně známý jako prášek do pečiva nebo soda, reaguje s kyselinou octovou (octem), která produkuje kyselinu uhličitou a octan sodný.

V druhém typu srážecí reakce, která se vyskytuje ve dvou iontových molekulách ve vodném stavu za vzniku nové iontově nerozpustné molekuly.

Příkladem srážecí reakce je reakce s jodidem draselným (KI) a dusičnanem olovnatým [Pb(NO3)2] za vzniku rozpustného dusičnanu draselného a nerozpustného jodidu olovnatého.

Pb (č3)2 (aq) + 2 KI (aq) -> 2 KNO3 (aq) + PbI2 (S)

Jodid olovnatý se vyrábí ve formě sraženiny, spíše vody, která se používá jako rozpouštědlo, a rozpustné produkty a reaktanty se označují jako supernatant nebo supernatant. Jak produkt vystupuje z roztoku, reakce jde dopředu a díky tomu dochází k tvorbě sraženin.

Zde můžeme vidět, že kationty se vyměňují s anionty, ale sloučeniny jsou zapsány tak, že identifikace výměny aniontů je poměrně složitá. Způsob, jak najít reakci jako reakci dvojitého rozkladu, je vidět atomy aniontů a porovnat je v reakcích na obou stranách.  

Zde jsou více dvojité rozklady příklady reakcí jsou následující:

AgNO3 (aq) + NaCl (aq) -> AgCl (s) + NaNO3 (tady)

Při této reakci reaguje chlorid sodný s dusičnanem stříbrným za vzniku chloridu stříbrného a dusičnanu sodného.

H2SO4 + BaCl2 → 2HCl + BaSO4

Zde ve výše uvedené reakci reaguje kyselina sírová s chloridem barnatým za vzniku kyseliny chlorovodíkové a síranu barnatého.

Na2SO4 (aq) + BaCl2 → BaSO4 (s) + 2NaCl (aq)

Při výše uvedené reakci reaguje síran sodný s chloridem barnatým za vzniku síranu barnatého a chloridu sodného.

NaOH (aq) + HCl (aq) → NaCl (aq) + H2O(l)

Při této reakci, když hydroxid sodný reaguje s kyselinou chlorovodíkovou, vzniká chlorid sodný a voda.

2 Agg3 + K.2Cro4 → 2KNO3 + Ag2Cro4

Při výše uvedené reakci reaguje dusičnan stříbrný s chromanem draselným, čímž vzniká dusičnan draselný a chroman stříbrný.

2NaCN + H2SO4 → Ne2SO4 + 2HCN

Při této výše uvedené reakci reaguje kyanid sodný s kyselinou sírovou, čímž vzniká síran sodný a kyanovodík.

Ca (OH)2 + 2HCl -> CaCl2 + 2H2O

Ve výše uvedené reakci, kdy hydroxid vápenatý reaguje s kyselinou chlorovodíkovou, vzniká chlorid vápenatý a voda.

NaOH + NH4Cl -> NaCl + NH4OH

Při výše uvedené reakci reaguje hydroxid sodný s chloridem amonným, čímž vzniká chlorid sodný a hydroxid amonný.

CaCl2 + (NH4)2CO3 →CaCO3 +NH4Cl

Ve výše uvedené reakci můžeme vidět, že chlorid vápenatý reaguje s uhličitanem amonným, což dává vznik uhličitanu sodného a chloridu amonného.

Ca (OH)2 + 2 NH4Cl -> CaCl2 + 2 NH4OH

Ve výše uvedené reakci, když hydroxid vápenatý reaguje s chloridem amonným, vzniká chlorid vápenatý a hydroxid amonný.

CuSO4 + H2S → CuS + H2SO4

Ve výše uvedené reakci, kdy síran měďnatý (ii) reaguje s plynným sirovodíkem, vzniká sulfid měďnatý a kyselina sírová.

AgNO3 + KCl → AgCl + KNO3

Ve výše uvedené reakci, když dusičnan stříbrný reaguje s chloridem draselným, vzniká chlorid stříbrný a dusičnan draselný.

Na2CO3 (aq) + BaBr2 (aq) -> 2 NaBr (aq) + BaCO3 (S)

Ve výše uvedené reakci, když uhličitan sodný reaguje s bromidem barnatým, vzniká bromid sodný a uhličitan barnatý.

Al2(TAK4)3(aq) + 3 BaCl2(aq) -> 3 BaSO4(s) + 2 AICI3(tady)

Ve výše uvedené reakci, když síran hlinitý reaguje s chloridem barnatým, vzniká síran barnatý a chlorid hlinitý.

síran hořečnatý4 (aq) + 2 NaOH (aq) -> Na2SO4 (aq) + Mg(OH)2 (S)

Ve výše uvedené reakci, když síran hořečnatý reaguje s hydroxidem sodným, vzniká síran sodný a hydroxid hořečnatý.

CABR2 (aq) + 2 AgNO3 (aq) -> 2 AgBr (s) + Ca(NO3)2 (tady)

Ve výše uvedené reakci reaguje bromid vápenatý s dusičnanem stříbrným, čímž vzniká bromid stříbrný a dusičnan vápenatý.

K2S (aq) + Pb (NO3)2 (aq) → PbS (s) + 2 KNO3 (tady)

Ve výše uvedené reakci, když sulfid draselný reaguje s dusičnanem olovnatým, vzniká sulfid olovnatý a dusičnan draselný.

3Ca (č3)2(aq) + 2K3PO4(aq) → Ca3(PO4)2(s) + 6KNO3(tady)

Ve výše uvedené reakci, kdy dusičnan vápenatý reaguje s fosforečnanem draselným, dochází ke vzniku fosforečnanu vápenatého a dusičnanu draselného.