V tomto článku se podíváme na to, co je souřadnicová kovalentní vazba, její charakteristiky jsou fakta spolu s některými podrobnými příklady souřadnicové kovalentní vazby.
Při tvorbě vazby dochází ke sdílení elektronového páru pouze jedním atomem, nazývá se koordinační kovalentní vazba. Pouze jeden atom v molekule sdílí oba elektrony a tvoří vazbu. Tento typ lepení je vidět v následujících příkladech.
- Fluorid boritý amonný NH3→BF3
- Amonný ion NH4+
- Vznik hydroniového iontu H3O+
- Tetrafluroboron BF4-
- Tvorba chloridu hlinitého AlCl6
- Oxid siřičitý SO2
- Oxid sírový SO3
- Kyselina sírová H2SO4
- Oxid dusnatý N2O5
- Nitromethan
- Hexamin chlorid kobaltnatý
- Hexaaquochlorid kobaltnatý (II) Co(H2O)6
- Tetrakarbonyl nikl Ni(Co)4
- Hexaaquo hliník (lll)
- Ozón
Koordinační kovalentní vazby jsou také nazývány jako dipolární vazba nebo dativní vazba. V souřadnicové kovalentní vazbě jsou oba elektrony sdíleny jednotlivým atomem, další je akceptor elektronů. Značeno šipkou '→', směřující k atomu, který přijímá elektrony.
A → B A dává elektronový pár nebo dva elektrony, označované jako donorový atom
B přijímá elektronový pár nebo elektrony, označované jako atom akceptoru.
Kovalentní vazba souřadnicová se liší od vazby kovalentní pouze způsobem, jakým je vytvořena, jakmile je vytvořena, je přesně jako kovalentní vazba. Koordinační kovalentní vazba se může vytvořit, když jeden z kombinujících se atomů má kromě svého dokončeného oktetu nevyužitý osamocený elektronový pár.
charakteristika
- Elektronový pár nebo oba elektrony vazby dané pouze jedním atomem.
- Také zvaný dipolární vazba popř dativ pouto.
- Kovalentní koordinační vazby jsou uvedeny jako '→'.
- Sloučeniny obsahující toto typy vazeb se nazývají souřadnicové kovalentní sloučeniny.
- Sdílení elektronů vede ke stabilizaci všech atomů.
- Donorový atom získává mírně kladný náboj a mírně záporný náboj získaný akceptorovým atomem.
Příklady souřadnicových kovalentních vazeb
Tvorba fluoridu boritého amonného NH3→BF3
V NH3 Dusík má ve svém valenčním obalu 5 elektronů. N má úplný oktet vytvořením tří vazeb se třemi atomy vodíku. Stále v něm ale zůstala dvojice nevyužitých elektronů. Tento osamocený pár elektronů může být darován atomu B v BF3, který je elektron-deficientní a tvoří koordinační kovalentní vazbu. Díky tomu atom boru také doplňuje svůj oktet.
Obrazové kredity: Wikipedia
Tvorba amonného iontu NH4+
V NH3 atom dusíku má po dokončení svého oktetu osamocený elektronový pár. Tento osamocený pár elektronů sdílí s H+ iont HCl. Mezi N a H se vytvořila koordinační kovalentní vazba, která vede ke vzniku amonného iontu NH4+.
Kredity obrázku: Staticflickr
Vznik hydroniového iontu H3O+
Při tvorbě hydroniových iontů působí molekuly vody jako donorové atomy. Atom kyslíku přítomný v H2O má osamocený pár elektronů, který se používá k vytvoření souřadnicové kovalentní vazby vazba s vodíkem atom přítomný v HCl.
Kredity obrázku: Brainkart
Tvorba tetrafluorboronu BF4-
Atomy fluoru sdílejí osamocený elektronový pár s borem. Fluor působí jako donorový atom a bor působí jako akceptor. Tvorba tetrafluorboronu probíhá koordinační kovalentní vazbou.
Kredity obrázku: Redchemistry
Tvorba chloridu hlinitého AlCl6
Hliník má ve svém valenčním obalu tři elektrony, proto tvoří tři vazby s chlorem. Chlór má 7 elektronů, z nichž jeden se používá pro tvorbu vazby, zbytek působí jako osamocený pár. Chlor sdílí jeden osamocený elektronový pár s dalším atomem hliníku a tvoří koordinační kovalentní vazbu.
Kredity obrázku: Redchemistry
Oxid siřičitý SO2
V molekule oxidu siřičitého má síra 6 valenčních elektronů, proto působí jako donorový atom a kyslík působí jako akceptor. Síra tvoří dvojnou vazbu s jedním z kyslíku a sdílí jeden osamocený pár s jiným kyslíkem.
Kredity obrázku: Redchemistry
Oxid sírový SO3
Po vytvoření dvojné vazby s kyslíkem sdílí síra dva osamocené páry elektronů se dvěma kyslíkem atomy koordinační kovalentní vazbou.
Kredity obrázku: Redchemistry
Kyselina sírová H2SO4
Síra přítomná v kyselině sírové tvoří dvě koordinační kovalentní vazby se dvěma různými atomy kyslíku. Síra má dva osamocené páry.
Kredity obrázku: gstatic.com
Oxid dusnatý N2O5
Dusík má ve svém valenčním obalu 5 elektronů, z nichž tři elektrony tvoří jednu jednoduchou a jednu dvojnou vazbu s kyslíkem. Zbývající elektrony působí jako osamocené páry. Tento osamocený pár byl využit k vytvoření koordinační kovalentní vazby s atomem kyslíku.
Kredity obrázku: encrypted-tbn0.gstatic.com
Nitromethan
V nitromethanu tvoří atomy dusíku koordinační kovalentní vazby s atomy kyslíku. Dusík tvoří dvojnou vazbu s jedním kyslíkem a jednoduchou vazbu s atomem uhlíku methylové skupiny a doplňuje její oktet.
Kredity obrázku: Brainkart
Hexamin Cobalt (lll) chlorid Co (NH3)6Cl3
V komplexu Hexamin Cobalt (III) chlorid, šest atomů dusíku ligandu, Amoniak NH3 sdílí osamocený pár elektronů s centrálním kovem Kobaltem.
Kredity obrázku: Wikipedia
Hexaaquochlorid kobaltnatý (II) Co(H2O)6Cl2
V Hexaaquo chloridu kobaltnatém (II), šest vody H2O molekuly jsou ligandy, fungují jako donorové atomy. Centrální atom kovu Kobalt působí jako akceptorový atom. Atom kyslíku H2O má osamocený pár elektronů, které sdílejí s kobaltem a tvoří koordinační kovalentní vazbu.
Kredity obrázku: encrypted-tbn0.gstatic.com
Tetrakarbonyl Nikl Ni(CO)4
V tetrakarbonylniklu působí Ni jako akceptor a CO jako donorový atom. Čtyři atomy kyslíku ligandu sdílejí osamocený pár s niklem a tvoří koordinační kovalentní vazbu.
Kredity obrázku: Wikimedia
Hexaaquo hliník (lll)
V tomto komplexu jsou atomy kyslíku H2O sdílí jediný pár s centrálním atomem kovu hliník.
Kredity obrázku: Chemguide
Ozón
Atom kyslíku má ve svém valenčním obalu 6 elektronů. Dva elektrony se využívají k vytvoření dvojné vazby s jedním kyslíkem a jeden osamocený pár se používá k vytvoření koordinační kovalentní vazby s jiným kyslíkem.
Kredity obrázku: Redchemistry
Číst dál :Příklady SN2: Podrobné statistiky a fakta
Často kladené otázky:
1) Otázka: Co znamená dativní vazba?
Odpověď: Dativní vazba je definována jako
Při tvorbě vazby dochází ke sdílení elektronového páru pouze jedním atomem, nazývá se koordinační kovalentní vazba. Také se nazývá dipolární vazba nebo dativní vazba.
2)Otázka: Jaké jsou rozdíly mezi souřadnicovými a kovalentními vazbami?
Odpověď: Rozdíl mezi souřadnicovou a kovalentní vazbou
| Souřadnicová vazba | Kovalentní vazba |
| Pouze jeden atom v molekule sdílí oba elektrony a tvoří vazbu. | Oba atomy molekuly sdílejí elektrony, aby vytvořily vazbu. |
| Je vyžadován minimálně jeden osamocený elektronový pár. | Nevyžaduje žádný osamocený pár elektronů. |
| Neměl by mít nepárové elektrony | Měl by mít nepárové elektrony |
| V atomu akceptoru by měl být přítomen prázdný orbital. | Prázdný orbitál nevyžaduje. |
| Je to polární vazba. | Může být polární nebo nepolární v závislosti na atomech tvořících vazbu. |
| Znázorněno šipkou → | Zastoupeno pomlčkou - |
3) Otázka: Je vazba souřadnic směrová?
Odpověď: Souřadnicová vazba je směrová,
Souřadnicová vazba se tvoří, když jsou oba elektrony sdíleny pouze jedním atomem, donorový atom je tedy souřadnicová vazba směrová. Také znázorněno šipkou → směřující k atomu akceptoru.
