Jsou protistové vodní? 9 důležitých faktů, které byste měli vědět

by

V tomto článku si ukážeme různá fakta o protistách a zjistíme, zda jsou protisti vodní nebo ne.

Většina protistů existuje ve vodním prostředí v jakékoli životní formě. Mezi vodní prostředí patří sladká voda, mořská voda, vlhká půda a sníh. Ale většina protistů se vyskytuje také v pozemském prostředí.

Protistové jsou první eukaryota, která se vyvinula z primitivní formy, aby přežila v prostředí. Význam slova „protistové“ je první. Protistové jsou jednobuněční eukaryota s jádrem.

Jsou všichni protistové vodní?

Protistové organismy vyžadují pro svůj růst vlhké prostředí. Téměř všichni protistové jsou vodní organismy. Většina protistů se nachází ve vlhkých půdách, oceánech, jezerech a bažinách.

Někteří z protistů se nacházejí ve spojení s jinými organismy hlavně v symbiotický vztah. Buď žijí v jiných organismech nebo na nich jako lidé.

Vodní prostředí poskytuje vhodné prostředí pro pohyb pro ty protisty, kteří mají řasinky a bičíky. Kvůli jednobuněčná struktura z protistů je pro protisty velmi obtížné přežít v pozemském prostředí, nicméně mohou růst ve vlhké suchozemské oblasti v půdách a pod spadaným listím.

Jsou protistové vodní
Protistové koláž z Wikipedia

Jak jsou protistové vodní?

Protistové jsou první eukaryotické organismy, které jsou jednotlivé buněčný s jádrem nesoucí DNA jako genetický materiál. Jsou přítomny řasinky a bičíky, které pomáhají v pohybu. Vodní prostředí pomáhá přesouvat prvoky z jednoho místa na jiné, což pomáhá získat potravu a reprodukci.

Žijí protistové ve sladké nebo slané vodě?

Protistové se nacházejí ve všech druzích vodních prostředí, jako je sladká voda, slaná voda, bažinatá oblast, oceány, vlhká půda a dokonce i sníh.

Projekt protistové hrají důležitou roli roli ve vodních potravních sítích. Některé z protistové jsou fotosyntetičtí působit jako producent. Vodní prostředí napomáhá k pohybu klouzavým nebo plovoucím způsobem pomocí „bičenebo malé chloupky nazývané bičíky nebo řasinky.

Jak přežívají protistové ve vodě?

Protistové žijí ve vodě, protože u vody mají protistové mnoho výhod jako v metabolismu, rozmnožování a jeho ekologii.

  • Metabolismus– Protistové jsou primitivní eukaryota, která nemají specializované organely jako červené krvinky. Aby dokončili svou spotřebu kyslíku, žijí v atmosféra s nízkým obsahem kyslíku jako voda. Protistové absorbují vodu a využívají ji pro své odpadové hospodářství.
  • Rozmnožování– protistové se rozmnožují pomocí binární dělení. Pro toto štěpení je voda vhodným prostředím pro reprodukci.
  • Ekologie– Protistové mají bičíky, řasinky a pseudopodie, které jim pomáhají plavat a sbírat potravu. Protistové používají vodní proudy a shromažďují malé částice potravy, jako jsou bakterie přenášené vodou.

Existují nevodní protistové?

Někteří z protistů žijí v symbiotickém spojení s ostatními organismy v tělesných tekutinách a tkáních. Například někteří protistové se nacházejí ve střevním traktu termitů. Vztahy protistů jsou převážně symbiotické (prospěšné pro oba organismy) a v některých případech parazitické (škodlivé pro jiné organismy).

Příklady vodních protistů

Většina protistů je vodní povahy. Některé z příkladů jsou vysvětleny níže.

  • Ciliates– to jsou malí protistové, kteří mají drobné chloupky jako projekce v počtu tisíců. Cilia protistů se pohybují v unisono znamená všechny řasinky se pohybují ve stejných směrech, což pomůže přesunout organismy z jednoho místa na druhé. Příklad: Paramecium.
  • Dinoflageláty– to jsou organismy, které mají na těle bičíky, které se mohou vystavovat spřádání hnutí. Dinoflageláty mohou být mořské i sladkovodní organely.
  • Rozsivky– ty se nacházejí v každém vodním prostředí. Většinou se jedná o rozsivky nalezené v oceánech. Tyto jsou jednobuněčný protist řasy. Jsou považováni za nejkrásnější protist na Zemi díky svému drobnému skleněnému vzhledu.
  • Chrysophytes– v této skupině především rozsivky a zlaté řasy (desmids). Žijí ve sladké vodě i v mořském prostředí. Jsou to organismy, které pasivně proudí vůči vodním proudům.
  • Euglenoidy– euglena jsou sladkovodní a mořští vodní protistové, které jsou hlavně autotrofní v přírodě, tj. mohou si sami připravit jídlo. Ve své buňce mají chloroplast, který pomáhá při procesu fotosyntézy.
  • Paramecium– je nejběžněji používán pro výzkumné účely jako modelové organismy konkrétně ve třídách. Paramecium používá řasinky k tomu, aby k nim dostal polykací potravu centrální kanál nebo jícen. Jedná se především o sladkovodní prvoky.
  • Améba– jsou to beztvaré organismy, které pohltí jeho kořist a absorbují její výživu. Je to sladkovodní protist. Jeden druh améby způsobuje nemoci.
  • Heliozoans– jde o sladkovodní, jednobuněčné prvoky. Má kulovitý tvar. Jsou3 tvořeny oxidem křemičitým, který se vylučuje z jeho cytoplazmy. Toto je sekret, který se tvoří pseudopods a pomáhat chytit jeho kořist.
  • Radiolariáni– ty se nacházejí v mořském dně. Jsou užitečné při studiu fosilních záznamů. Mají sklovitý oxid křemičitý s radiální nebo bilaterální symetrií. Oni mají jehlovité pseudopods vyzařují z buněčné tělo protistů.

Příklady nevodních protistů

  • Stramenopile– jedná se o klade organismů odlišné od přítomnosti tuhé tripartitní vnější chlupy. Vnější chlupy jsou u většiny druhů připojeny k bičíkům. Nejsou to eukaryota ani houby, zvířata ani rostliny.
  • Alveoláty– je to seskupené pod protisté mající odlišný díky přítomnosti od tubulokristátové mitochondrie. Alveolates znamená důlkovaný jako plástev.
  • Rhizaria– je špatně definováno, jde o nefotosyntetické druhy. Jsou přítomny v symbiotickém vztahu s jednobuněčnými řasami.
  • Hemimastigophora– jedná se o skupinu jednobuněčných protistů s jedinou čeledí Spironemidae. Tvoří starověkou linii eukaryot.
  • Apusozoan– zahrnují několik rodů bičíkatých eukaryot. Vyskytují se na půdách a vodních stanovištích. Budou se živit bakteriemi. Jsou klasifikovány podle přítomnosti organických látek skořápka or Theca pod dorzálním povrchem buněk.

Proč investovat do čističky vzduchu?

Na konci článku můžeme konstatovat, že protistové jsou většinou vodní živočichové. Jsou to první eukaryotická zvířata, která se pro své přežití adaptují na extrémní prostředí a vedou k další úrovni klasifikace, tj. mnohobuněčným organismům.

Také čtení: